Okolí
Region Slezská brána
Region Slezká brána je svazkem obcí, který je tvořen 8 městy a obcemi, ve kterých žije cca 20 tisíc obyvatel. Území regionu se rozprostírá v trojúhelníku mezi městy Ostravou, Havířovem, Frýdkem-Místkem a je výchozím územím Pobeskydí. Díky své poloze, přírodnímu bohatství a krajině tvoří rekreační základnu pro příměstskou turistiku. Krajinná morfologie s členitým terénem bez velkých výškových rozdílů poskytuje ideální šanci pro všechny typy cyklotiristiky. Obce a města regionu jsou připravena poskytnout návštěvníkům vše, co budou k využití volného času a ke spokojenému pobytu potřebovat, ubytování, stravování, cykloturistické stezky, nabídku rekreačních sportů a koupání. Krajina s dalekým výhledem na panorama Beskyd obdaruje návštěvníky hezkými zážitky, nabídne možnost poznat i nové pamětihodnosti, kterých je tu bezpočet.
Šenov
Šenov, dříve nazývaný též Šonov, (německy Schönhof, polsky Szeónov, Krásné Dwory) patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltického moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století, jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 12. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo od dob Přemysla Otakara II. až do r. 1742 součástí zemí Koruny české a do r. 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.
Kaňovice
První písemná zmínka o obci Kaňovice se datuje v roce 1362, kdy byla obec nazývána "Canouicz", později též Kanyowicz, Kaniowicze. Místo, kde leží dnešní Kaňovice bylo osídleno již v době prehistorické, jak dokazují nálezy několika popelových jam a střepů z velkých nádob. Tyto nálezy však majitelé pozemků z neznalosti zničili a jámy zasypali asi v roce 1910. Při stavbě silnice z Kaňovice do Hřivínova Újezda byla na počátku 20. století odkryta prehistorická pec a na celém katastru bylo nalezeno několik bronzových předmětů. Nálezci je však zničili nebo rozprodali a tak se nezachoval ani jeden.
Paskov
Obec Paskov se nachází na severní Moravě v okrese Frýdek-Místek. V nedávné historii (do roku 1918) byla hraniční obcí mezi Moravou a Těšínským Slezskem - hranici tvořila řeka Ostravice. Paskov sousedí s obcemi Vratimov, Řepiště, Žabeň, Lískovec, Staříč, Brušperk, Oprechtice, Nová Bělá a Hrabová. Poslední dvě jmenované obce se již nacházejí v okrese Ostrava. Rozloha katastrálního území Paskova činí 1120 ha, Oprechtic 58 ha. Území obce Paskov má rovinatý charakter s mírným stoupáním od severu k jihozápadu proti proudu řek Ostravice a Olešné a je tvořeno jejich aluviální nivou s nadmořskou výškou v rozpětí + 245 až + 282 m. Území obce Oprechtice, které je plošně velmi malé, navazuje na část obce Paskov, která je označována jako Břehy a její nadmořská výška se pohybuje v rozpětí + 268 až 282 m.
Žabeň
Obec Žabeň leží 4 a půl km na sever od okresního města Místku po obou stranách okresní silnice, vedoucí z Místku do Ostravy. Obcí protéká potok Olešná, po jejichž obou březích se Žabeň původně rozkládal. Několik let před světovou válkou se počaly stavěti domky u okresní silnice. Po světové válce povstala nová část obce – Hradčany – po pravé straně okresní silnice na pozemcích, které obec koupila při částečné parcelaci pozemků, náležejících k velkostatku Dr. Stolberga v Paskově, bývalého hraběte. Několik set metrů od Naiserova mlýna proti proudu Olešné je stav, od něhož vede strouha na zmíněný mlýn. Tato kousek za mlýnem se vlévá do Olešné. Za panským dvorem je na Olešné druhý stav, od něhož vede strouha na paskovský mlýn. Na východě hraničí Žabeň s Lískovcem, hranici tvoří řeka Ostravice. Na jihu je obce Sviadnov, na západě Staříč a na severu městečko Paskov.
Řepiště
Obec Řepiště se nachází v polovině cesty mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem na pravém, vyvýšeném břehu řeky Ostravice, obklopena prstencem lesů. Obec Řepiště pod původním názvem Barutov byla, stejně jako sousední Sedliště, založena koncem 13. století v době kolonizace Těšínska Lužickými Srby. Původně zemědělská obec proslula ve 20. století výrobou kvalitních cihlářských výrobků. Z historicky cenných objektů se v Řepištích nachází dřevěný kostel Sv. archanděla Michaela z poloviny 16. století, částečně rekonstruovaný velkostatek rodiny Viktorů a chalupa Gajdula v Zaryjích, opředená pověstmi.
Sedliště
Sedliště se rozkládají nedaleko Frýdku, především okolo silnic vedoucích do Kaňovic a do Bruzovic a samozřejmě do Frýdku. Jsou vedeny mezi vesnicemi v seznamu desátků vratislavského biskupství z roku 1305, takže musely vzniknout již ve druhé polovině 13.století. Urbář z roku 1636 mimo jiné údaje uvádí zajímavost, že nejvíce rybníků z panství frýdeckého bylo právě v Sedlištích. Bylo jich sedm, v šesti chovali ryby, sedmý byl později zatravněn a z něho se kosila dobrá tráva pro dobytek. Každý rybník měl své jméno. V dokladech z roku 1450 je obec uvedena jako soukromý šlechtický majetek, ale jméno šlechtice není známé. Název obce je odvozen od polohy středu obce, to je sedlo mezi kopci.
Václavovice
Obec Václavovice se nachází v kraji Moravskoslezském, v jihovýchodním okraji okresu Ostrava-město, nedaleko tří velkých měst, Ostravy, Havířova a Frýdku-Místku. Václavovice jsou poprvé písemně zmiňovány v soupisu obcí Těšínského knížectví povinovaných odvodem desátek vratislavskému biskupství, sepsaném v r. 1302. Jméno vesnice je odvozeno od jejího prvního držitele, Václava, či Věnceslava. Začátkem 15.století drží Václavovice pánové z Wolfenberka na Paskově, pak jsou součástí polskoostravského (slezskoostravského) panství pánů z tvorkova. Přechodně se stává jejich držitelem bývalý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, pán na Ostravě. Dále drží Václavovice s Řepištěmi Rucčí z Rudz. Koncem století šestnáctého a v sedmnáctém století tvoří Václavovice společně s Horní Datyní statek Sobků z Kornic. Od 18.století jsou začleněny do šenovského panství Skrbenských z Hříště na Šenově, v němž zůstávají až do poloviny století devatenáctého. V r. 1867 kupuje velkostatek hraběnka Fatoni von Hein, která jej po krátkém držení prodává hraběti Jindřichu Larisch-Mönnichovi.
Vratimov
Současný Vratimov patří svou rozlohou 14,2 km2 ke středně velkým obcím okresu Ostrava-město. Počtem obyvatel se však řadí na druhé místo, hned po Ostravě. Město se skládá ze dvou částí - vlastního Vratimova, v němž žije 5 732 obyvatel, a Horních Datyň s 1 065 obyvateli. I když do roku 2006 spadal Vratimov pod okres Frýdek-Místek, ekonomicko-geografická poloha ho řadí jednoznačně do ostravské průmyslové agromerace. Vratimov patří k oblastem, které jsou silně poznamenány negativními účinky průmyslu na krajinu. Ve Vratimově existuje poměrně rozsáhlá síť zařízení, sloužících občanům ke zdokonalení fyzických a duševních schopností. Kromě kulturního střediska působí ve městě knihovna a svou činnost vyvíjí Dům dětí a mládeže a řada zájmových a společenských aktivit. V oblasti tělovýchovy slouží občanům areál, skládající se z otevřeného stadionu, koupaliště, tenisových kurtů, herny stolního tenisu, dále sokolovna s volejbalovým hřištěm, tenisová hala a v zimě kluziště.
